Mravenečník velký

Obývá většinou pastviny, listnaté a deštné lesy Střední a Jižní Ameriky. Jeho domovem je Střední a Jižní Amerika, zejména státy Argentina, Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Nikaragua, Honduras, Panama a Venezuela. Na rozdíl od jiných mravenečníků žije výhradně na zemi. Je největší z mravenečníků a vyskytuje se ve Střední až Jižní Americe.

Na předních nohách má čtyři prsty opatřené třemi silnými drápy, při chůzi našlapuje pouze na hřbety prstů. Drápy mu slouží k rozhrabování mravenišť a termitišť, odkud získává .

Tělo mravenečníka je nápadně stlačené z boků, začíná úzkou trubkovitou hlavou a končí mohutným ocasem. Velké drápy na třech ze čtyř prstů směřují při chůzi nahoru, mravenečník našlapuje na klouby prstů. Jsou to samotáři, více mravenečníků se.

Tělo je kryté velmi dlouhou srstí, která může dosahovat délky až cm. Než jsem odjížděl znovu do tropického Pantanalu, měl jsem velký sen, konečně si po čtyřech cestách vyfotografovat mravenečníka , který nese svoje mládě na zádech. Mravenečník velký má průměrnou tělesnou teplotu 3° C, což je jedna z nejnižších teplot zjištěných u pozemních savců.

Termitiště rozhrabává silnými drápy na předních nohách, ale neničí úplně a potravu hledá na větším území tak, aby nedošlo k jejímu vyčerpání. Mírumilovný samotář v brazilské savaně.

Japonský dokumentární cyklus. Adoptuj mravenečníka a můžeš letět, kam chceš. Zbývá ještě 1zvířecích sirotků. Končetiny jsou pětiprsté, přední nohy jsou velice svalnaté.

Tři prostřední prsty jsou opatřené zvláště mohutnými a ostrými hákovitými drápy. Srst je drsná, kromě hlavy dlouhá, zbarvená převážně šedohnědě, s typickým černým, bíle lemovaným pruhem přes hruď a ramena. Jihoamerický mravenečník velký má se svým protáhlým obličejem a šedesát centimetrů dlouhým jazykem jedinečnou postavu, kterou nemá žádný jiný savec. Jak jeho jméno naznačuje, živí se pouze termity a mravenci.

Když tvůrci dokumentu po dlouhou dobu sledovali v brazilské savaně toto zvíře, zjistili, . Liberecká zoologická zahrada získala z jedné maďarské zoo samce mravenečníka velkého. Očekává, že se u návštěvníků zařadí mezi nejoblíbenější zvířata. Do budoucna se chce zoo pokusit o jeho odchov. Samici už máme přidělenou. Je ale ještě mladá, takže tu bychom měli dovézt ke konci letošního . První tuzemský mravenečník velký přišel na svět v olomoucké zoo.

Vůbec prvním mládětem mravenečníka velkého , které se narodilo v Česku, se může pochlubit Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce. Zoo kvůli němu dočasně uzavřela jihoamerický pavilón, kde . Vzácným přírůstkem se pyšní olomoucká zoo.

Je první českou zahradou, ve které se narodil mravenečník velký. Skoro tři roky trvalo, než láska samičky jménem Pia a fešáka Sylvina přinesla plody. První mládě mravenečníka ve zhruba šedesátileté historii se v Troji narodilo mrazivého 20.

Chovatelé příchod mláděte očekávali, od počátku o něj bylo skvěle postaráno a dobře prospívá. Od pátku ho lze i zahlédnout.