Při pájení je naším cílem vodivě a trvale spojit dva povrchy. Používáme slitinu olova a cínu, tzv. V poslední době se (€U) prosazuje pájka bez olova, snad je dokonce i povinná pro.
Měkké pájky jsou slitiny „měkkých kovů“ s různým poměrem složek, kterým se dosahují jejich požadované vlastnosti, především teplota tavení. Pro pájení elektroniky se dlouho používala eutektická slitina s olova a cínu.
Její teplota tání je 1°C. Výhodou eutektické slitiny je hlavně to, že tuhne bez přechodových . Ale ať už pájíte nebo letujete, vždy se jedná o stejnou činnost, tedy o techniku spojování kovů pomocí snadno tavitelných slitin (nejčastěji na bázi cínu ). Podobně jako u svařování se jedná o starou metodu, kterou znali obyvatelé starověké Mezopotámie . V textu níže někdy používám slovo cín – myslím tím samozřejmě cínovou pájku. Tedy slitinu cínu a jiných kovů (většinou olovo, případně stříbro a jiné).
Zde budu řešit pouze pájení s trafopájku a pájení bez nějakých větších specialit.
Jediné vybavení je v podstatě páječka s vhodným . Popis postupu pájení , bez kterého se žádný domácí kutil a vědátor v oblasti elektrotechniky neobejde. Stačí párkrát vyzkoušet a potom to už jde samo. Před pájením dvou součástek k sobě je vhodné na ně po odizolování nejdříve nanést kalafunu a následně je pocínovat a dobře prohřát. Obě součástky kvalitně smočené v cínu je pak již snadné k sobě pevně připájet. Kalafuna je při pájení velmi důležitá.
Při vyšších teplotách naleptává zoxidovaný povrch a brání. Otázky: 1) Jaká je teplota pájky pro pájení ? K čemu dojde, když přehřejeme hrot páječky? Odpovědi: 1) Pájka pro elektroniku a elektrotechniku má teplotu tavení.
Na hrot mikropájky nebo transformátorové páječky nenabíráme cín a nepřenášíme jej. Dojde k jeho přehřátí a přepálení a spoj pak není dobrý . V kategorii Pájecí cíny naleznete širokou nabídku výrobků a řešení. Vše skladem, dobré ceny a rychlá doprava.
Předtím je vhodné je lehce zdrsnit jemným brusným papírem nebo pilníkem, tím dojde ke zvětšení styčné plochy s pájkou a také odmastit lihem nebo isopropylem. Průmyslová forma pájecí směsi pro letování neboli měkké pájení.
Hliník a slitiny s vysokým podílem hliníku jsou obecně v povědomí jako materiály, který se dají jen obtížně pájet , není-li to úplně nemožné. Takto to ale jde s velmi dobrými výsledky jak z hlediska elektrických spojů, tak z hlediska mechanického spojování malých dílů. Ohřátí hrotu proběhne velmi rychle (většinou za dobu kratší než 1s, záleží na použitém hrotu a výkonu páječky) , ale jeho teplota nelze regulovat a při delším podržení tlačítka ve stisknuté poloze dochází k přepalování pájky ( cínu ). Pájení třeba hliníkových chladičů nebo . Při stisku a při uvolnění spínače se na hrotu na velmi krátký časový okamžik indukuje . Plošný spoj je vhodné před pájením natřít ze strany spojů pájitelným lakem. Pokud jste si desku plošných spojů nechali vyrobit u některé firmy tímto se zabývající, už bude s největší pravděpodobností natřen.
Pájitelný lak zde při pájení. K pájení kovů potřebujeme páječku, pájku ( pájecí slitinu) a tavidlo. Rozsáhlý sortiment pájek a přídavných materiálů nabízených firmou Schinkmann s. Jsou to slitiny cínu , olova a antimonu. Mají poměrně nízkou teplotu tavení ( pod 450°C ). Jsou vhodné na spojování plechů: ocelových zinkových olověných měděných pozinkovaných poolověných . Jistě se zde najde mnoho bastlířů, co doma vyrábějí či opravují nejrůznější elektronická zařízení. Zajímalo by mě co používáte k pájení.
Klasický cín (stojí okolo korun a prodává se v takové jakoby plastové zkumavce) se mi moc neosvědčil. Ač bez kalafuny, zanechává po sobě na můj vkus docela dost takové té strusky, . Pájka – pro pájení používáme kvalitní olověno-cínovou pájku. K pájení titanzinku doporučujeme měkkou pájku s obsahem cínu. S takovou pájkou docílíme optimálního vyplnění spáry, dobrého protečení a vysoké pevnosti.
V domácích podmínkách se nejčastěji používá tzv.