Jílové minerály představují zejména illit a kaolinit. V případě, že hornina obsahuje větší množství příměsi písku, označuje se jako písčitá břidlice. Pokud obsahuje zvýšený obsah kalcitu, je to vápnitá břidlice.
Jako jílovou břidlici označujeme částečně zpevněný pelitický sediment, který obsahuje vysoký podíl částic o velikosti pod 0mm, většinou reprezentované jílovými minerály. Poloha jílových břidlic v pískovci. Lokalita Pustevny, flyšový komplex godulského souvrství slezské jednotky karpatského .
Lokalita Olšany, moravskoslezské svrchní paleozoikum ( drahanský kulm) . Lokalita Dobříš, štěchovické skupina barrandienského proterozoika. Lokalita Stará Ves u Bílovce, moravskoslezské svrchní paleozoikum. Jílovité břidlice jsou nejvíce diageneticky zpevněné, většinou dokonale vrstevnaté (mohou být i druhotně zbřidličnatělé) pelitické sedimenty.
Tmavošedá barva břidlic je způsobena přítomností uhelného nebo grafitového . Destičkovitý až tenkolupenný rozpad bývá vyvolán především navětráním. Střední člen řady jíl – jílovec – jílová břidlice – fylitická břidlice – fylit. Kamenečná břidlice – je původní kyzová břidlice , ve které se pyrit rozložil a změnil v sírany.
