Jílové minerály představují zejména illit a kaolinit. V případě, že hornina obsahuje větší množství příměsi písku, označuje se jako písčitá břidlice. Pokud obsahuje zvýšený obsah kalcitu, . Barva horniny je v závislosti na složení šedobílá, stříbřitá, nazelenalá nebo hnědočerná.
Textury bývají obvykle plošně paralelní nebo břidličnaté, foliace může být málo výrazná.
Hornina je jemnozrnná až masivní, struktura hoemoblastická – lepidoblastická nebo granolepidoblastická. Fylitická břidlice tvoří . Zelené břidlice se běžně vyskytují v asociaci s fylity, se kterými se shodují v metamorfním stupni, ale mají rozdílná protolit. Jejich minerální složení tvoří asociace albit – epidot – klinozoisit – chlorit – aktinolit . Při makroskopickém pohledu jsou jílovité břidlice zpravidla tmavě šedé až šedočerné velmi jemnozrnné horniny.
Hlavními minerály jsou křemen, živce a fylosilikáty (slída, sericit). V menším množství jsou v mineralogickém složení zastoupeny karbonáty, grafitická složka a akcesorické minerály (sulfidy, oxidy kovů apod.). Oblíbenost tradičních přírodních materiálů se v moderních dobách zvyšuje.
