V práškové formě se přimíchá do mramorové barvy a je spojen se sodou. Snadný výběr přírodních barev na zeď. Pro snažší výběr vhodné přírodní barvy na zeď Vám pomůže rozcestník, který jsme sestavili dle Vašich nejčastějších dotazů.
Pro nátěr hliněné omítky, vápenných omítek, sanačních omítek ve vlhkých prostorách aj. Kaseinové mramorové barvy. Hladký bílý nástěnný nátěr bez ředidla na ( skoro) všechny vnitřní zdi: dřevotřísku, hliněnou omítku, sádrokarton, beton, zdivo , na vrstvu vápna nebo cementu, na hlinito-vápenatý pískovec.
Je to kompletní vysoce difuzní směs mramorové moučky, kaseinu získaného z podmáslí,usušená a smíchaná s borovou solí a barvami. Používá se pro vnitřní krytí zdí, stropů, hliněných omítek, sádrokartonů,omítek,kamenů apod. Po nasazení a zaschnutí působí dojmem mramorového kamene. Zachová si však vysokou . Nehodí se však na omítky sádrové, neboť sádra kazem sráží. Malby barvami s kaseinem.
KASEINOVÁ MRAMOROVÁ BARVA. Existují i jiné možnosti, jak si vlastnoručně vyrobit přírodní pojidlo na naturální barvy.
Například za pomoci zcela neškodné jedlé sody . Na talíři smíchej kaseinové barvy s malým množstvím lněného oleje. Namoč štětec do směsi barvy s olejem a opatrně ji rozmísti ve vodě. Již tisíc let je známo, že vápno smíchané s tvarohem je výborné pojidlo pro barvy a lepidla. Skládá se z kaseinu, kyseliny křemičité. Jednou z možností je použití kaseinových barev.
Ty tvoří mléčný základ – kasein, který se získává z podmáslí, borová sůl a barvy. Dodávají se v prášku, ředí se v určitém poměru vodou a mohou být tónovány barevným pigmentem. Zdi, které natřete kaseinovou barvou , skvěle dýchají a zachovávají si vysokou propustnost par . Dalším druhem tehdy již průmyslově vyráběných fasádních nátěrů byly kaseinové barvy.
Tento prastarý recept byl zdokonalen v tom, že se podařilo připravit rozpustný kasein v prášku. Ten byl smíchán s práškovým hašeným vápnem a pigmentem. Po rozmíchání této směsi s vodou došlo k reakci a vznikl kaseinát vápenatý, . Klihy kaseinové přicházejí do obchodu v prášku nebo jako krupice bílé nebo nažloutlé barvy pod názvem studené klihy.
A: n Marocky a Benátsky Štuk a další Q. Ve středověku se používaly především vápenné, kaseinové a temperové barvy , později i olejové a silikátové barvy. Přísady některého z tuhnoucích olejů v tempeře nahradily přísady rostlinných pojiv, např. Již před tisíciletími lidé věděli, že vápno smíchané s tvarohem je vynikajícím pojivem pro barvy a lepidla.
Některé z těchto prací se dodnes zachovaly v kostelech a muzeích. Svědčí to o výborné kvalitě kaseinových barev. Netoxické zpracování kaseinových barev je dalším důvodem pro objevování starých receptů.