Podzimní zamlžený den kontrastuje se září orientální květiny purpurové barvy. Jsme na farmě Jacqueline Milleové v Ennetieres-en-Weppes severně od Paříže, kde je jedno z mála šafránových políček, píše agentura AFP. Květ je nejčastěji jeden, purpurový, levandulový, bílý nebo pruhovaný a plodem jsou tobolky. Reportáž z jediného místa v Evropě kde se pěstuje šafrán.
Proč se šafránu daří právě v Mondu?
Je to dáno podmínkami, především . Také v Čechách v teplejších krajích, zejména polabských, mohl by šafrán (crocus sativus) pěstován býti. Má-li však pěstování jeho náležitého užitku dáti, jest nutno , aby se půda k němu dobře připravila a věnovala se mu půda písčito-hlinitá, tzv. Vyšlechtěný krokus k nám dorazil až z Malé Asie.
A i když je koření vzácné a drahé, odrůd krokusu dnes existuje celkem dost. Vypěstovat si tak můžete krokusy nejen s různě velikými květy, ale i . Velkokvěté formy byly vyšlechtěny v Holandsku. Květy rostou na rostlině jednotlivě v odstínech žluté, fialové, modré a purpurové.
Zajímavé jsou příčně pruhované květy. Nejznámější krokusy jsou ty se žlutými květy, lila květy, fialové krokusy, modré krokusy, růžové krokusy, purpurové krokusy a bílé krokusy. Hodí se ke skupinovému pěstování na trávníku nebo v okrajových záhonech. Marvella: Dobrý večer, tak to jsem zvědavá, jestli Vám někdo poradí.
Byla jsem vždycky přesvědčená, že šafrán se pěstuje hlavně v Asii a hlavně v daleko teplejším klimatu než u nás. V Čechách se snad dá pěstovat úspěšně jen ve skleníku? Rod Crocus patří botanicky do čeledi kosatcovitých a zahrnuje kolem osmdesáti původních, botanických druhů a několik desítek kultivarů. Vlastní pěstování šafránu se pomalu tlumilo, až úplně vymizelo. Krokusy jsou trvalky a patří mezi . Několik rodin ale pokračovalo v pěstování tradiční kultury další století pro . Louky v Lačnově na Zlínsku nabízejí každé jaro kouzelnou podívanou.
V bohatých koloniích tam vykvétá ohrožený šafrán bělokvětý. Tamní populace čítá až tisíc rostlin a je nejpočetnější v České republice. Ročně se po celém světě vyprodukuje 2tun šafránu a Írán má na této produkci podíl více než procent.
Produkci šafránu podporují také jedinečné ekologické podmínky, díky kterým má plodina, která tvoří . Tradice pěstování šafránu začala v Íránu už tisíc let před naším letopočtem a nyní se v zemi vypěstuje procent z 2tun světové produkce šafránu. Silně aromatické rostlině se v íránském podnebí daří, a tak není divu, že se objevuje v regionální kuchyni, kosmetice i medicíně.
Náročná není jen sklizeň šafránu , ale i samotné pěstování této rostliny pocházející ze západní Asie. Není divu, že se šafrán padělá. Někdy se za něj vydává drť z květů světlice barvířské čili safloru (Carthamus tinctrius).
Tato práce se rovněž zabývá historií použití šafránu (Crocus sativus) v uměleckých oborech, medicíně i gastronomii. Jeho původem, pěstováním , hlavními barvícími látkami obsaženými v pestících a bliznách, jejich chemickou strukturou a biosyntézou. Ukázalo se, že šafrán je velmi zajímavou rostlinou, která produkuje . Mezi šafrány existují druhy kvetoucí na jaře, které známe především z našich zahrádek, ale také druhy kvetoucí až na podzim.
Pěstování šafránu setého se hojně . Němečtí farmáři experimentují navzdory nepříznivému podnebí s pěstováním šafránu. Onu nezvyklou novinku umožnily klimatické změny: první němečtí farmáři se vrhli na šafrán a daří se jim střídavě. Na loňský podzim Jean-Fréderic Waldmeyer vzpomíná moc rád.
Sluneční paprsky byly k vidění dokonce i . Například mořena barvířská se pěstovala v okolí Prahy a Brna již v 17. Po celý středověk se v Čechách a na Slovensku pěstoval boryt barvířský a šafrán ( na Moravě již ve 13. století). Na zušlechtění lněných výrobků se podíleli běliči, barvíři pláten a mandlíři. Dnes se pěstuje od Španělska až po Indii. Pro svou produkci šafránu jsou obzvlášť známy Írán a Kašmír.
V Evropě má nejlepší pověst španělský šafrán (z La Mancha). V České republice šafrán neroste, dříve byl často pěstován ve speciálních .