Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz. Stejně jako ostatní mravenečníci nemá ani mravenečník velký žádné zuby. Ty nahrazují výrůstky v ústech a ve . Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla) – ChovZvířat.
Pro jejich úspěšný lov mají po těle vyvinuto několik přizpůsobení. Jedná se zejména o výborný čich, dlouhý jazyk s lepkavými slinami, kterým při sběru potravy rychle kmitá a silné drápy sloužící k rozrývání nalezeného hnízda hmyzu.
Na rozdíl od jiných mravenečníků žije výhradně na zemi. Na předních nohách má čtyři prsty opatřené třemi silnými drápy, při chůzi našlapuje pouze na hřbety prstů. Drápy mu slouží k rozhrabování mravenišť a termitišť, odkud získává svoji potravu. Tělo mravenečníka je nápadně stlačené z boků, začíná úzkou trubkovitou hlavou a končí mohutným ocasem.
Velké drápy na třech ze čtyř prstů směřují při chůzi nahoru, . Termitiště rozhrabává silnými drápy na předních nohách, ale neničí úplně a potravu hledá na větším území tak, aby nedošlo k jejímu vyčerpání. U každého hnízda ale zůstává jen krátkou chvíli, tím se vyhýbá sežrání velkého počtu jedinců, kterým by utrpěla celá kolonie, a také se vyhne útokům vojáků. Kromě mravenců se živí i dalším hmyzem, jako jsou drobní brouci, a občas i ovocem.
U mravenečníků došla adaptace na požírání drobné potravy do extrému , nemají . A ačkoliv samci mravenečníků bývají o něco větší než samice, u pražského páru je to přesně naopak. Samice Elly, která přicestovala z Varšavy, je pořádný kus, zatímco Hannibal, kterého pražská zoo získala z Madridu, je zatím mnohem drobnější. Důvodem je rozdílné složení i množství potravy , které jim v . Mnoho času věnuje hledání potravy. Jakmile vyčenichá hnízdo mravenců nebo všekazů, rozhrábne půdu či hromadu silnými drápy na předních nohou a poté je vybírá tak, že rychle kmitá dlouhým jazykem a nalepuje hmyz na lepkavý povrch,. Třída: savci, Řád: chudozubí, Čeleď: mravenečníkovití.
Zeměpisné rozšíření: tropická Jižní Amerika (od jižního Belize po severní Argentinu). Biotop: savana a světlé lesy, deštné lesy. Rozměry: délka těla − m, délka ocasu − m, hmotnost − kg. Zdržuje se na otevřených travnatých pastvinách a pampách, v listnatých a deštných lesích Střední a Jižní Ameriky – od Hondurasu po severní Argentinu. Potuluje se mezi keři a hledá potravu , rád se . Termitiště ani mraveniště neničí úplně a potravu hledá na větším území tak, aby nedošlo k jejímu vyčerpání.
Zastoupení jednotlivých druhů v . Mírumilovný samotář v brazilské savaně. Japonský dokumentární cyklus. Hlavní potravu mravenečníků tvoří mravenci a termiti, jejichž stavby zvíře svými předními tlapami s velkými drápy rozerve a pak na lepivý jazyk pochytá hemžící se tvory .
První tuzemský mravenečník velký přišel na svět v olomoucké zoo. Vůbec prvním mládětem mravenečníka velkého , které se narodilo v Česku, se může pochlubit Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce. Potrava mravenečníků v zajetí se výrazně liší. Zoo Olomouc zveřejnila podrobnosti o unikátních chovu mravenečníka velkého. Malý mravenečník v Zoo OlomoucFoto: Milan Kořínek.
Mraveniště nikdy nezničí úplně, aby si zajistil potravu i napříště. Potravu vlastně nasávají, mají k tomu přizpůsobené protáhlé čelisti, které se rozevírají pouze na tolik, aby mravenečník vysunul mimořádně dlouhý jazyk pokrytý lepkavými slinami. Na lov mravenců a termitů ovšem.