Tvrdé pájení s tavidlem ,v ochranném plynu nebo ve vakuu, se podobá pájení na měkko. Pracovní teplota je nad 500°C. Pájí se tvrdou pájkou, roztavenou plamenem. Základní materiál se při pájení na tvrdo nesmí tavit, tvrdá pájka tedy. Odstranění otřepu (zde vnější otřep).
Je to důležitý předpoklad pro správnou kapilární pájecí spáru.
Jestliže se měkké trubky nekalibrují, trubka nemá . Může to být stříbro, měď, zlato a paladium. Dobře se hodí pro kapilární pájení ve vakuu. Pro tvrdé pájení v atmosféře . To sice nezajišťuje tak pevné spojení, ale je k pájeným materiálům šetrnější, protože probíhá za relativně nízkých teplot (3až 3°C) a spojovacím materiálem, pájkou, jsou nejčastěji měkké slitiny na bázi cínu.
U tvrdého pájení , které se používá, chceme- li . Přesto jsem zkusil samotný PB a šlo to. Bez problémů jsem během cca půl minuty Cu .
K pájení kovů potřebujeme páječku, pájku ( pájecí slitinu) a tavidlo. Rozsáhlý sortiment pájek a . Pájky pro tvrdé pájení mědi s obsahem fosforu (CuP) umožňují pájení bez použití tavidla. V pájce obsažený fosfor reaguje s atmosférickým kyslíkem na oxid fosforečný, ten s oxidy mědi na povrchu na metafosforečnan mědi.
Metafosforečnan mědi je korozně nezávadný, proto se pájená místa nemusí . Používám to většinou na pájení měděných vodovodních trubek. CHtěl bych se zeptat, jestli nevíte o nějaké stránce, kde byl tento způsob pájení popsán, nebo kdyby jste mi to někdo vysvětlili. Pájení na tvrdo s boraxem. Měkké pájení , tvrdé pájení a svařování jsou všechno metody spojování dvou nebo více kusů kovu a vybraných jiných materiálů. Potřeboal bych spájet pár měděných trubek k sobě mosazí, ale nevím jak přesně na to borax.
Jsou to také metody používané k vyplňování mezer v kovových dílech. Nedávejte moc, potom to teče všude. Toto poznáte, jak to vyzkoušíte. Ani cínu se stříbrem – tvrdé pájení nedávejte moc, stačí když uvidíte po obvodu pájených spojů, že došlo k mírnému vystoupení cínu ve spoji.
Potřebuji natvrdo spájet pár měděných trubek průměru 18mm nebo 22mm, poradíte kde v malém koupit pájecí dráty na tvrdé pájení mědi ? Ideálně něco s obsahem stříbra a nižší teplotou tavení (cca 730C(, třeba AG 1(L-Ag345n) či podobnou, v nejhorším alespoň CP 1(L-Ag2P). Technologie pájení , kdy na rozdíl od svařování dochází k difúznímu spojování dílů nataveným přídavným materiálem za pomoci tavidla při teplotě nižší, než je teplota tavení spojovaných dílů, vyznává dvě základní metody.
Druhý díl je zároveň dílem posledním. Ačkoli je celá problematika složitější, pro prvotní náhled mohou dva články stačit. Pájka Ag pro tvrdé pájení rozvodů plynů. Pasta pro tvrdé pájení Rothenberger LP 5.