Výška rostliny je daná výškou kmene, na němž je naroubovaná. Její větve sahají až na zem, pro pěkný vzhed je zapotřebí je stejnoměrně zkrátit. Tak jako každá vrba , i tato potřebuje k . Matsudova, především její variety s kroucenými a různě barevnými pruty. Mnohé druhy vrb, například vrba lýkovcová a vrba jíva, jsou zajímavé i svými květy .
Původ: Původní druh roste v Japonsku a Koreji. Vzhled: Široce rozložitý, převislý až plazivý keř. Keř dorůstá v letech . Pěstovat uvedené převislé vrbičky jako plazivé typy.
Zvláště ten kilmarnock by však časem mohl zabrat i několik metrů čtverečných. Tento způsob pěstování by mohl být pěkný jako samostatná rostlina ve větším oblázkovém (kamenitém, balvanovém, suťovém) poli. Mějte ovšem na paměti, že vrby obvykle bývají celkem .
Nejprve jsou listy stříbřitě šedé, později tmavě zelené. Od března se objevují šedočervené jehnědy. Tato vrba je jedním z nejoblíbenějších převislých stromečků malých českých zahrad a má hned jména – původní jméno je Kilmarnock, ale pro většinu z nás je to prostě Pendula.
Nese totiž půvabně svěšené větve, které rostou rychle až k zemi a často se zastřihávají do tvaru klobouku. Jívy jsou cennými rostlinami na . V kategorii Vám nabízíme několik druhů vrb. Dosahují výšky – m, vše se odvíjí od vybraného kultivaru. Dle kultivaru také rozlišujeme stanoviště a půdu.
Záleží vždy na druhu vrby a způsobu jejího pěstování. Vrba převislá ´Pendula´. Pokud bychom měli zmínit vrby podle obliby jejich pěstování v zahradách, tak prvním příčkám pomyslného žebříčku kralují vrby , známé spíše pod přezdívkou. Větve má zbarvené do žlutooranžova a více převislé než vrba Matsudova. Období zimního klidu přeje zajímavým tvarům dřevin.
Velmi působivé jsou převislé nebo kroucené vrby. Patří mezi subtilnější druhy keřů, proto se hodí i do předzahrádek a na terasy. Snadno se pěstují – vyhovují jim vlhčí místa.
Některé dřeviny mají charakter keřů s překloněnými větvemi, jiné se pěstují jako kmenné tvary s převislou korunkou a větvemi sahajícími mnohdy až k zemi. Navíc je na nich sympatické, že mívají malebně nepravidelnou korunu. Běžně se pěstuje vrba bílá a její převislá „smuteční“ forma, vrba křehká, v teplejších oblastech se může dařit vrbě babylonské, a hodně populární je pokroucená forma vrby Matsudovy.
Vrbu bílou můžeme každoročně seřezat „na babku“ . Známá a velice populární převislá vrba kočička s velkými jehnědami, se žlutými tyčinkami. Nové výhony: Pokud svoji vrbu ořežete uvedeným způsobem, vytvoří v létě hustou korunu ve tvaru převislého zvonce. Pěstování v nádobách usnadňuje také skutečnost, že odrůda Kilmarnock snáší na rozdíl od většiny vrb i sušší podmínky. Drobnými listy a křehkými převislými větvemi se vyznačují Salix repens ( vrba plazivá). Vrby , které pěstujeme pro barevné výhony a dekorativní listy, seřezáváme každoročně až k zemi, u stromů pak k hlavě jako na snímku.
Udržovací řez používáme pro zachování tvaru, výšky a šířky rostlin, třeba v živém plotu, a také délky výhonů u převislých variet. Vrbu jívu pěstují : Zatím nikdo, buďte první. K vidění je i převislý kultivar Pendula. Vrby rychle rostou, výborně snášejí řez a na osluněných místech jsou proto vhodné do živých plotů. Ani tato vrba není výjimkou.
Nejznámějším křížencem je převislý kultivar Tristis, lidově zvaný „smuteční“ vrba. Dále to jsou podobně vypadající kříženci vrby bílé s jinými vrbami, např. Salix x sepulcralis), která má ještě delší převislé větve dosahující až na zem, nebo vrba červenokřivolaká (Salix x erythoflexuosa) s drobnějším vzrůstem a . Tahle převislá jíva byla ostříhána před květem.
Tu pěstujeme pro její krásně zabarvené lístky.