Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky. Tyto omítky se opravují podobně jako vápenné omítky fasádní. Hrubá vápenná omítka bývá v podřadnějších prostorách, např.
Nanáší se pouze v jedné vrstvě tl.
Povrch se pouze zatře dřevěným hladítkem a po zavadnutí se . Nejběžnější omítkou je dvouvrstvá štuková vápenná omítka. První, zdrsněná vrstva – jádro je z hrubé malty vápenocementové (MVC) o tloušťce 15–mm ( podle nerovnosti stěny i více). Při požadavku zvýšené pevnosti se pro podkladovou vrstvu použije malta cementová (MC). Maltu vápenocementovou i . Pokud opravujeme starou věc, v tomto případě stěnu, je dobré postupovat tak, jak to dělávali staří mistři. Do míchačky nejprve nalijeme až potřebného množství vody, přidáme vápno a cement (v případě vápenných omítek minimum cementu, stačí lopata na celou míchačku).
HASIT 6Kalkzementputz Tenkovrstvá omítka.
Každého asi na prvním místě napadne tradiční způsob přípravy omítek a malt z výchozích surovin přímo na stavbě. Z několika druhů omítek se rozhodne pro vápenocementovou variantu a dozví se, že pro její přípravu je potřeba cement, hašené vápno (případně vápenný hydrát), písek a voda. Podle druhu použitého pojiva se omítky dělí na vápenné , vápeno-cementové, vápeno-sádrové, cementové a sádrové. Dodržováním základních technologických postupů a návodů předejdete zbytečným poruchám, komplikacím i finanční zátěži v budoucnosti. Pro méně exponované rovné povrchy lze použít vápennou maltu, která však má nižší pevnost a přídržnost a je více nasákavá.
Pro nanášení vápenných omítek platí podobné podmínky jako pro omítky vápenocementové. Pro konečnou vrstvu tvořící podklad pro malbu se používají pouze štu-. Pomocí vápenné malty jsou postaveny prakticky všechny středověké stavby. Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče FA ČVUT. Postup práce je rovněž v podstatě stejný jako u vnitřní omítky.
Profilované články říms, okenních rámování apod. Zdivo se nejprve postříká cementovou maltou nebo cementovým mlékem a nahodí se jádrovou maltou. Pokud je stav omítek takový, že velké množství vody vede k jejich odplavování, osvědčil se někdy opačný postup : prekonzolidace POROSILEM Z, jako v případě omítek ve věži hradu Lipnice, s následnou aplikací vápenné vody a barevně tónovaného vápenného mléka, rovněž tak na hradě Bauska v Lotyšsku, kde byla pro . Vnitřní omítky , to je velká věda.
Popraskání omítek je vůbec nejčastější reklamace novostaveb. Takže jsem se dlouho snažil koumat, jakou omítku na to naše VPC zdivo dát. Jednovrstvou nebo vícevrstvou?
Vápennou , vápenocementovou, cementovou, vápenosádrovou nebo sádrovou? Chci si udělat hrubou sám bez kupování směsí, ale co se týká složení a postupů , tak z toho mám guláš. Jemné částice ( včetně jílu) ve vhodném množství do vápenné , nebo vápennocementové malty na omítky zvláště vnitřní patří. Jinak se s takovou malto bude . V posledních dvou letech obohatil sortiment určený především pro obnovu památkové péče i speciální omítkový systém vápenných omítek bez obsahu cementu Památkářský program Cemix a systém hliněných omítek. Ty naleznou použití nejen při rekonstrukcích starších objektů z plných pálených či . K odbornosti malíře patří i znalost složení a vlastností podkladů, na kterých pracuje, aby od začátku malování stanovil nejsprávnější technologické postupy , vyhnul se komplikacím při práci a vadám v ukončeném díle.
Omítky kletované – základem je hrubší vápenná omítka , kterou malíř potáhne (kletuje) sádrovou kaší. Tradiční omítky můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a sice na omítky vnitřní a vnější. Vápenná hrubá omítka : jednovrstvá omítka , která se nahazuje v tloušťce – mm, povrch omítky se zatře dřevěným stíradlem.
Použití: na půdách, štítech, komínech.