Ano , nejdříve se na doplňkovou hydroizolační vrstvu – DHV (podstřešní fólii nebo membránu ) přikotví kontralatě (spádové latě po krokvi ) , které vytváří výšku ventilační mezery a prostor pro odtok vody po DHV , a teprve na tyto kontralatě se přikotví střešní latě se střešní krytinou. Výška kontralatě závisí na . Když se řekne „střešní latě“, každému by se měly vybavit latě, na které se pokládají střešní tašky. Kromě těch jsou pak ve střešní konstrukci použity také latě, které zajišťují odvětrání střechy.
Ty jsou přibité na krokvích a jsou tedy kolmo na střešní latě, a proto se tyto nazývají kontralatě.
KONTRALATĚ Po natažení fólie či instalaci nadkrokevní izolace se použijí kontralatě. Jde o latě připevněné rovnoběžně s krokvemi, její tloušťka udává výšku vzduchové vrstvy. Nově se prosazující řešení s využitím plné výšky krokví pro tepelnou izolaci.
Na krokvích je provedena pojistná hydroizolace o co nejmenším difuzním odporu. Pro odvod vlhkosti mimo střešní plášť je provedena pouze vzduchová mezera mezi krytinou a pojistnou hydroizolací. Ventilační mezeru pak většinou vytváří výška kontralatě.
Obracím se na Vás s dotazem ohledě zateplení půdní vestavby předválečné budovy.
U kontralatě se používají hřebíky dlouhé min o 50mm delší než je výška kontralatě. Po položení střešní plochy difuzní folií, kontralatí a pomocných latí přistoupíme k vlastnímu latování. Nižší sklon střechy je nutné chránit před deštěm hned po položení desek. Pro sklon střechy 30°a více se použijí kontralatě výšky mm, které vytvářejí mezi dřevovláknitou deskou a střešní krytinou provětrávanou vzduchovou mezeru.
KOTVENÍ DESEK – KONTRALATĚ A VRUTY. = (relativní vlhkost vzduchu exteriéru). K -(součinitel prostupu tepla vnitřní konstrukce). C (teplota vzduchu v interiéru). Průřez větrací plochy u hřebene či nároží musí být min.
Z těchto údajů vyplývá, že výška kontralatě (tedy výška větrané vzduchové mezery) musí být min. Větší mezera je ale vždy výhodnější, více vzduchu je schopno absorbovat více vzdušné . Následují kontralatě, u kterých je důležitá výška, která zaručuje správné odvětrání střešního pláště a brání tak nadměrnému nahřívání vrstev pod střešní krytinou. Následně se pokládají latě pro vybraný typ střešní krytiny. Takto připravený střešní plášť je možné zaizolovat.
Pokud tu mezeru chcete provětrávat (a to asi chcete, jinak kontralatě nejsou potřeba vůbec), tak by mohl být problém s malou výškou prken.
Asi by ale šlo dát vždycky dvě na sebe. Paropropustná fólie se upevňuje na kontralatě, jejichž výška ovlivňuje účinnost odvětrání. Výšku kontralatí je třeba zvýšit v případě nižšího sklonu střechy a pokud jsou krokve delší (více než m). Pro skládané krytiny postačuje běžně výška kontralatě mm.
Pro těsnou krytinu ( plech, fólie) a menší sklony je potřeba větranou vrstvu posoudit výpočtem. Sd ≤ m, jedna vzduchová mezera, dána je výškou kontralatí , (doporučená výška kontralatí h ≥ mm), min. Při montáži je třeba dodržet výšku latě č. V případě upevnění tabule před protlačením první lať zůstává stejná jako ostatní. Použitím kontralatí a latí jsou vytvořeny vzdušné mezery, které střechu odvětrávají. K podkladu se fólie připevňuje pomocí kontralatí, tak aby byl zabezpečen odtok vody po fólii a odvětrání případné vlhkosti z konstrukce.
Minimální výška kontralatě je 40mm. Na okapové hraně se fólie připevňuje pomocí pásky Gutta Reparband k okapnici. Sklon střešního pláště kromě hmotnosti ovlivňuje různé parametry a konstrukční detaily střechy – překrytí tašek, z čehož se odvíjí vzdá- lenost a počet střešních latí, typ podstřešní vrstvy střešní konstrukce (podstřeší), způsob upevnění krytiny, výška kontralatě apod.