Pracovní postup při pájení naměkko a natvrdo. Odstranění otřepu (zde vnější otřep). Jestliže se měkké trubky nekalibrují, trubka nemá . Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing.
Co jsou pájky a jaké se užívají při měkkém pájení.
K čemu slouží tavidla a jaká se používají při měkkém pájení. Popište postup při měkkém pájení. Pájení samotné se dělí na takzvané měkké a tvrdé.
V domácích podmínkách asi nejvíce využijete měkké pájení. To sice nezajišťuje tak pevné spojení, ale je k pájeným materiálům šetrnější, protože probíhá za relativně nízkých teplot (3až 3°C) a spojovacím materiálem, pájkou, jsou nejčastěji měkké slitiny na bázi cínu . Je třeba ještě tavidlo s obsahem atomizované měkké pájky a čistící . Prosím, poradí mi někdo, jaký je postup při pájení měděných trubek za pomoci pájecí pasty a jak daleko od kotle ústředního topení se má použít stříbro na.
Tedy z tohoto pohledu je měkké pájení Sn, SnAg a Ag, včetně mosazi tvrdé, jak uvedl A. W, neboť rozlišovacím ukazatelem zde není pájka, ale teplota, . Materiál se spojuje pomocí přídavného materiálu, takzvané pájky, při teplotách kolem 2°C (maximálně do 4°C). Je to nerozebíratelné spojení. Pro měkké pájení v elektrotechnice se nejčastěji používá eutektická (tuhnutí je bez přechodových fází) slitina cínu a olova, obvykle v poměru 2:1. ZÁKLADNÍ POJMY A POSTUPY. Pájení je jednou z metalurgických metod spojování.
Podle teplot používaných při pájení rozeznáváme pájení měkké (do 450°C) a pájení tvrdé (nad 600°C). Stačí párkrát vyzkoušet a potom to už jde samo. Postup výroby pájecí kapaliny je s ní mnohem jednodušší pájení než s tvrdou kalafunou. Namažte (pastou pro měkké pájení , pastou na tvrdé pájení nebo pájecí kapalinou na pájení oceli) za účelem jejich ochrany během žhavení a zajištění dokonalé kapilární vzlínavosti. Spojte díly a zároveň dbejte, aby bylo prováděno co možná nejtěsnější přiléhací spojení.
Připravte hořák k pájení a zapalte. Pro pájení elektroniky se dlouho používala eutektická slitina s olova a cínu. Její teplota tání je 1°C. Výhodou eutektické slitiny .
Je zvykem rozlišovat pájení na tzv. Nejčastěji se postupuje tak, že se na plochu, která má být smočena pájkou při vlastním pájení , pokryje tenkou vrstvou titanu nebo slitiny titan obsahující. Pájení, pájení mědi, tvrdé pájení, měkké pájení , pájky, páječky, tavidla, pájení hliníku. Pájení, také letování (z německého löten), je technika spojování kovů pomocí snadno tavitelných slitin (nejčastěji na bázi cínu). K pájení kovů potřebujeme páječku, pájku (pájecí slitinu) a tavidlo.
Rozsáhlý sortiment pájek a . Jde sice o postup platný už od středověku, ale spoje držely a při namáhání povolil spíš materiál někde jinde než ve stříbře. C, pájky na bázi Sn a Pb. Měkké pájení , tvrdé pájení a svařování jsou všechno metody spojování dvou nebo více kusů kovu a vybraných jiných materiálů.
Pokud ale není postup proveden správně a svářeč použije příliš mnoho tepla, může dojít ke změně vlastností kovu a oslabení svaru.