V dalším stádiu se dělnicím aktivují . Takové včelstvo je odsouzeno k zániku. Včely ale umí vycítit toto nebezpečí a většinou si včas vychovají novou matku. Larvy budoucích dělnic a trubců krmí včely mateří kašičkou pouze první dny. Poté dostávají směs pylu . Dále jde například také o orgán s názvem „voskotvorná žláza“, kterou mají dělnice na zadečku a která za příhodných podmínek produkuje .
Včela dělnice se při sbírání potravy v okolí svého obydlí orientuje také zrakem. Hlavě včel tedy dominují obrovské složené oči. I pod lupou můžeme rozeznat, že oko včely dělnice je složeno z malých čoček – je jich až tisíc. Matka je jediný člen společenství se schopností zajistit potomstvo a trubci mají za úkol šířit geny vlastního včelstva (výhradně geny matky – viz dále). V průběhu roku dochází k dynamickým změnám počtu včel v závislosti na . Včela medonosná žije ve velkých společenstvech, které tvoří několik tisíc jedinců.
Toto společenstvo je nazýváno roj. V roji nalezneme druhy včel – královnu (jediná plodná samička), trubce (samečci) a dělnice. Mladušky vykonávají všechny práce v úle.
Dělnice rozlišujeme na mladušky a létavky. Starší včela – létavky vykonávají práce mimo úl. V období, kdy mladušky již začne vyletovat z úlu, můžeme pozorovat, že přechod mladušky v létavku není výrazně ohraničený. Starší mladuška a mladá létavka mohou vykonávat stejné . Vysoce sociální hmyz s velmi vyvinutým způsobem komunikace ( včelí tanec a feromony) a dokonalou dělbou práce. Rozeznáváme matku (lidově královnu), trubce a dělnice – všechny tři skupiny se vzájemně liší velikostí, vzhledem, způsobem života i vývojem.
Tělo je rozděleno na tři části – hlava, hruď a zadeček. Probíhá to přeci jen jinak než jak jsme zvyklí u savců, takže není od věci si to probrat. Vše začíná u plástové buňky. Buňka musí být dostatečně velká a mít vhodný tvar, proto různá včelí pohlaví (trubci, dělnice ) . Od jara do plného léta žijí ve včelstvu tři včelí kasty: jedna plně vyvinutá včela samičího pohlaví (matka), několik stovek včel samčího pohlaví ( trubci) a třicet až padesát tisíc včel samičího pohlaví ( dělnice ). I přesto, že hruď je nositelem orgánů, jsou v zadečku uloženy zažívací orgány, medový váček, jedová žláza, vzdušné vaky a žihadlo. Vznikají z oplozených vajíček.
Jsou to samičky, které mají nevyvinuté pohlavní orgány, a proto se nemohou spářit s trubci. Jsou menší než královna i než trubci. Uvnitř včelstva tvoří různé skupiny, které mají odlišné úkoly. Každá dělnice si ve svém životě projde všechny profese.
Nejdříve je uklízečkou, pak krmičkou, kojičkou, stavitelkou, strážkyní.
Ke konci života, když je nejzkušenější, vyletí z úlu, stane se létavkou a zajišťuje . Vajíčko pokládá matka včely medonosné do dělničí či trubčí buňky plástu nebo do mateří misky. Do dělničí buňky a mateří misky klade vajíčka oplozená, do trubčích buněk vajíčka neoplozená. Vajíčko je bílé, tyčinkovité a lehce zakřivené, má délku – mm a hmotnost okolo 130 . Matka je včelí samička, která má jako jediná z celého včelstva vyvinuté pohlavní orgány ( dělnice je mají zakrnělé).
Včelstvo se skládá z jedné matky (až několik let stáří). Od dělnice se dále liší tím, . Přechodně několika set trubců, několik tisíc dělnic různého stáří. Osamělá včela , matka nebo trubec nemají naději na přežití – žijí ve společenství. Včelí díla, plod a zásoby (pyl, med). Složení včelího společenstva, roční dynamika.
Včely narozené koncem léta a na podzim jsou tzv. V letním období je ve včelstvu 50. Na přezimování jich stačí . Z prvních se líhnou včely dělnice nebo nová matka. Jak probíhá vývoj včely.
To co se vylíhne určují včely krmičky krmením larvičky. Zaprvé, to se vztahuje pouze na dělnice a nikoli na matky nebo trubce (která žije několik let a pár týdnů). Pokud je krmema nektarem a pylem, vylíhne se včela . Některé včely mohou začít snášet méně než jeden týden staré a zemřou potom dříve, zatímco jiné možná nikdy nesnáší a žijí dní .